Střípky z Brazílie 2 (tentokrát hlavně o jídle)

Já vím, já vím, bylo by lepší psát střípky hned a ne po dvou týdnech od návratu, jenže já jsem přijela domů, vybalila, vyprala, zabalila a další den zas odjela. A pak jsem odjela zase jinam. O tom ale jindy, teď zpátky do Brazílie!

Nikde jsem neviděla takovej skvělej street art, jako tady. Kam se hrabe Berlín!

<3 life

Beru zpátky stížnost na kafe. Kafe měli v Brazílii výborný a bylo ho všude dostatek! Ve školní jídelně, na školní chodbě… S cukrem, nebo bez cukru?

a kdo nechce kafe, dá si dužinu z maracuji

Mají tu v oblibě asijskou kuchyni, hlavně sushi.

Ale tohle není asijská restaurace.

papája

oddělení salátů v supermarketu

Když už jsme u toho jídla… to je kapitola sama pro sebe. Brazilci jedí hodně. HODNĚ. Ty porce jsou vážně enormní. V jídelním lístku se většinou dočtete, kolik lidí se z určitýho jídla nají. Toto je pro 4 osoby (rozuměj pro 8). Toto je pro 2 (rozuměj pro 4). Poprvý jsme šli na večeři a dali si každej svoje jídlo. Pak jsme si všíchni nesli půlku s sebou domů (protože jídlem se neplýtvá) a říkali si, že buď jsme neměli takovej hlad, nebo má tahle restaurace nějaký velký porce. Když se to stalo podruhý, říkali jsme si, že tady mají asi vážně větší porce. A potřetí jsme se v tom utvrdili. Šlo nás na večeři asi 7, dali jsme si jídla tři (že kdyžtak doobjednáme, pokud budeme mít ještě hlad) a najedli jsme se tak, že jsme pak ani nemohli dejchat a stejně jsme si zase opět nesli plno jídla domů. Takže ponaučení: Sharing is caring a když přijde na stolování v Brazílii, platí to dvojnásob.

Jak to máme sníst?

Obří salát

Ještě jedna věc o jídle: plácají pátý přes devátý. Důkazem tohoto je typický brazilský hot dog. Máte rohlík, v tom kečup a hořčici, pak směs z rajčat, papriky a cibule, dál tam patří sýr (hodně sýra), kukuřice a celý je to zalitý…. BRAMBOROVOU KAŠÍ. A navrch ještě sýr. Pokud je vám to málo, nabízí ještě variantu s kuřecím a vepřovým masem. A aby to drželo pohromadě, podávají to v malý igelitový tašce. Víc vypoví fotky:

No a jí se to na ulici, kde vám přinesou stoleček s kečupem a hořčicí a hlavně plno ubrousků a koš. Jo, upatláte se. Ale nebudete upatlaný sami, to je fajn.

Výborný pití je caipirinha. To je koktejl, jehož základem je cachacha (jsou různý příchutě, třeba skořice, kokos, limetka..) a pak je tam led, voda a limetka. Rádi ale si ale dají i pivo. Pijí ho ale na naše poměry trochu zvláštně. Nejčastěji je v 600 ml lahvi a k tomu přinesou pro každýho malou skleničku. Představte si skupinu třeba 5 Brazilců, který by si v český hospodě objednali jedno pivo a k tomu 5 skleniček. Číšník by měl asi zážitek na celej život a nechápal by.

caipirinha a skleničky na pivo

No a abychom to měli komplet, zmíním se ještě o tom, že co je sladký, to je sladký hodně. Typická sladkost se jmenuje Morango (to znamená jahoda). Je to jahoda (nebo dvě) obalená v kondenzovaným (přeslazeným) mlíku a čokoládě a celý je to vychlazený. První kousnutí: „Výborný!“. Druhý kousnutí: „Jo, je to dobrý.“ Třetí: „Je to teda dost sladký.“ Čtvrtý: „To je šíleně sladký, už nemůžu, nechám si to na potom.“ Pátý kousnutí se nekoná, protože když jste já, strčíte si to někam do batohu a pak na to zapomenete a když to najdete, už se to jíst nedá. Doporučuju to ochutnat, ale tak ve dvojici (nebo trojici).

Morango

plot

Nemůžu zobecňovat na celou Brazílii, ale řekla bych, že tam, kde jsem byla já, Brazilky zrovna moc neřeší, jestli mají špek tady, nebo tam (nebo tady i tam). Celkově dost lidí bylo při těle. Ale vadí jim to? Nejspíš ani ne. Nosí tílka, kraťasy a minisukně, tančí ostošest a jde z nich neuvěřitelná energie a sebevědomí. Kdybyste je viděli tancovat, pochopíte přesně, jak to myslím. Já si myslím, že se docela dokážu odvázat. Ale tady, když jsme šli na párty, jsem si připadala trochu jako upjatej těžkopádnej slon. Fakt. Nechápu, jak dokážou tak kroutit bokama a jak se umí tak rychle a ladně hejbat. Já to za A, neumím a za B, se asi trochu stydím se tak kroutit. Musela bych tam strávit delší dobu, abych tomu přivykla a naučila se to (aspoň trochu) jako ony!