Srílanský koupání

Už chápu, proč se lidi radši koupou v kanálu, v řece, než ve sprše (i když sprchu mají). Většinou jezdí jenom nejmladší brácha, Tharani a mamka, ale někdy jezdí i taťka. Lidi se tu koupou vždycky tak nějak uprostřed dne. Za prvý je to zchladí (jsou tu fakt šílený vedra) a za druhý je jim večer zima. Já jsem se šla několikrát sprchovat až kolem 9 večer a oni to nechápali a furt mi říkali, že je šílená zima, že z toho budu nemocná. Přitom bylo asi 25 stupňů. Jenže to je pro ně už zima prostě 😀
Koupání přes den je fajn, zchladí vás to, ale pak se stejně hnedka zase zpotíte a zašpiníte od toho prachu tady, máte špinavý nohy a jdete spát celý upatlaný. To úplně nesnášim, takže se jdu vždycky aspoň trochu opláchnout i večer, ne teda do sprchy, ale jen k tomu kohoutku, co maj na zahradě. Nevím, prostě Srílančani jsou nepraktický v hrozně moc věcech (všechny je sepíšu).

Každopádně to koupání je sranda a udržuje to rodinu pohromadě. A lidi z vesnice taky. Vždycky se sbalí číty (ty květovaný hadry, do kterých se musí ženský a holky zamotat, když se chtějí koupat), čistý oblečení a ručníky, taky mejdla a šampon a pak taky všechno špinavý oblečení, naloží se to na motorku a jede se. Někdy se nacpem na motorku všichni, někdy se jede tak, že na motorce sedím já, mamka a taťka a taška s prádlem a děcka jedou napřed na kole.

Vesnickej „kanál“

Když dorazíme ke kanálu (já tomu radši řikám řeka, protože věta „koupu se, peru si a plavu každej den v kanálu“ se mi nelíbí, ale ve skutečnosti je to prostě uměle vybudovanej kanál na zavlažování a přítok vody z jezer do vesnice), musíme se nějak převlíct do číty (sundat si oblečení a zároveň mít zavázat tu čítu) a pak se jde do vody. Kluci jdou do vody rovnou v tom, v čem přijeli a na konci to jdou sundat a zároveň si pod ručníkem oblečou čistý kraťasy. Vtipný je, když malej Ravindu skočí do vody v džínách a pak je nemůže sundat a všichni musíme tahat za nohavice a on nadává 😀


Ravindu

Když nepočítám tu čítu a to, že je to kanál 😀 ,je to koupání vždycky skvělý, takový hrozně milý. Mamka pere prádlo (to je taky něco, prostě nejdřív se prádlo namočí, pak namydlí, pak se s nim tře a různě plácá o kámen, aby vznikla pěna, a pak se vymáchá a vyždíme), malej brácha leze na strom a skáče z něj do vody (jeho nejoblíbenější je, když ho mamka celýho namydlí a on vyleze na strom a skočí celej bílej do tý vody a tím se opláchne :D), blbnou s Tharani ve vodě, různě se potápěj a mamka (nebo já) jim počítáme, kdo vydrží dýl pod vodou, někdy se připojí i jejich bratránek Taru, to se pak dělaj závody kdo kdy kam dřív doplave, kdo skočí do vody rychlejc… . Já většinou pomáhám mamce s prádlem a když je to hotový, jdem s dětma blbnout do vody. Když je s náma ve vodě ale i taťka, blbnou všichni, děcka po něm lezou a skáčou z jeho ramen do vody, snažej se ho potopit a tak. Když je doblbnuto, všichni se mydlíme, mejem vlasy a tak a pak následuje (pro mě) ta nejhorší část, a to slíct si čítu, osušit se a oblíct si čistý oblečení. To všechno tak, aby nikde nebylo nic vidět a nic nevykouklo. Vždycky se u toho šíleně vytočím a oni se mi smějou 😀

Tharani pere

Na zahradě vedle kadibudky mají sprchu. Ale nepoužívaj jí, používá jí jen nejstarší brácha a občas táta a Thareni (a já). Nechápala jsem moc, co jim na sprše tak vadí, proč prostě radši jezděj přes celou vesnici do kanálu. Ale postupně mi to došlo. Oni jsou prostě rádi spolu. Ve sprše je vlastně nuda, prostě se umyjete a je to. Pro ně je to koupání ale společnej zážitek, zároveň někdy i společenská událost, protože často potkaj v řece nějaký známý, někdy perou dvě mamky spolu a kecaj u toho, děcka si hrajou.. je to takový milý. Takže i přes to, jak mě číta štve, se v kanálu koupu ráda.