Černá a bílá magie a slavnosti na Srí Lance

Kromě pohřbů a arms giving, který navštěvuju tak 2x do tejdne, jsem měla štěstí, že se konaly i dvě události, který jsou už dost vzácný. Byla jsem pozvaná na obřad proti černý magii a pak taky na obřad, kde se přivolávalo dobro, zdraví atd., bílá magie.

Obřad proti černý magii se koná jednou za rok. Pořádá ho jedna rodina na kraji vesnice a je to velká událost. Většina lidí tyhle akce už nepořádá, nevěří na ně, nebo na ně nemá dostatek financí. Tahle rodina tradici ale dodržuje a vždycky v půlce července (podle úplňku) se na její zahradě sejde skoro celá vesnice.
Uprostřed zahrady je oltář, na kterým jsou různý druhy rejže a obilnin, taky různý ovoce, svíčky, kadidla, vonný tyčinky, květiny… a před oltářem stojí 5 starších chlapů, oblečených do tradiční bílý sukně a kolem těla mají červený pásy látky. Nejsou to ani tak šamani, jako spíš ti, kteří znají tradiční zaříkávadla, písně, modlitby a umí hrát na bubny.
Celá akce začínala po úplným setmění, asi tak v 9 večer. Začali zpívat, zaříkávat, jeden starej pán (ten je snad nejdůležitější na celým obřadu, protože vyměňuje kadidla a svíčky a květny podle toho, jakou modlitbu a jakýho ducha zrovna vyvolávají a nesmí to splíst) jim tam pořád něco měnil, dolíval, zapaloval atd. a oni v kuse zpívali a zaříkávali, postupně začali i bubnovat, skákat, tančit…
Spočívá to v tom, že se „šamani“ snaží vyvolat 7 duchů, andělů – zrození, úrody, deště… a nakonec i toho nejzlejšího – nenazývají ho Satanem, ale jde o to samý. Uprostřed oltáře je socha Buddhy. Cca ve 3 hodiny v noci se stane to, že se jeden z vyvolávačů dostane do transu, což znamená, že do něj vstoupil duch Satana. Ostatní 4 se ho pak snaží z transu dostat. Když ho z něj dostanou a on opět přijde k sobě, znamená to, že zvítězilo dobro, že byl Satan poražen (Buddhou) a že tedy následující rok bude úroda, dobytek, zdraví rodiny v pořádku, že bude dostatek vláhy atd. Akce tím končí (cca v 5 ráno). Za dobro je dosazován Buddha, ale původně tam samozřejmě žádnej Buddha nebyl, jde o prastarej rituál…
Já jsem bohužel odjížděla domů někdy v 1 ráno, protože Tharani byla hrozně ospalá a druhej den měla školu. Ale byl tam kamarád a ten mi pak popisoval, jak to probíhalo.

Bylo to zajímavý, ale ještě zajímavější bylo, že jsem tam potkala opravdovýho šamana, muže z džungle. Je mu 75 let a víc než 50 let žije v džungli za vesnicí a do vesnice jde opravdu jen zřídka, např. právě jednou za rok na tuhle událost, nebo pozdravit svojí ženu a vnoučata. Vydrží tu ale vždycky jen pár dní a pak zase musí jít, protože se mu ve vesnici prostě nelíbí a potřebuje svůj klid. Mrzelo mě, že si s ním nemůžu pořádně popovídat, že to musí bejt přes tlumočníka. Ale tak lepší, než nic. Píše si deníky a zná všechny zaříkávadla, jak přivolat déěť, jak uzdravit dobytek, člověka… má to všechno sepsaný a zná i melodie, který jsou pro každou modlitbu, zaříkávadlo jiný. Mě i Wasanthu (ten, co mi pomáhá s výzkumem a často mi tlumočí) zajímalo spoustu věcí a na tom obřadu jsme nechtěli rušit, tak jsme se s ním domluvili, že se stavíme druhej den k němu domů, teda do domu, kde žije jeho žena, dcera a vnoučata. Měl radost z toho, že to někoho zajímá a slíbil nám, že nám zazpívá ty písně a taky že mi odpoví na otázky ohledně změn klimatu. Protože kdo změny pozoruje víc, než někdo, kdo strávil většinu života v džungli, v absolutním souladu s přírodou? O tom, jak rozhovor probíhal a co všechno mi řekl, napíšu do svojí diplomky (a možná i sem :)).

„Jungle man“ mi vypráví, zpívá a hraje na bubínek…

Obřad na přivolání bílý magie, probíhal podobně, jak ten proti černý magii. Akorát ti muži seděli kolem stolu a nikdo jim tam nepomáhal, dolívali a zapalovali si tam všechno sami. Bylo to na zahradě domu, kde je jedna paní nemocná se srdcem. Snažili se přivolat všechny dobrý duchy, aby se v domě drželi a aby se ona uzdravila. Zároveň její snacha čeká miminko (má se narodit v listopadu), takže ten obřad byl i pro ni, aby bylo všechno v pořádku a miminko zdravý.

Obřad bílý magie

Ve vesnici nenajdete jedinou hospodu, kavárnu, nic takovýho. Lidi se často navštěvujou a scházejí se právě na těchhle akcích. Vždycky se tam modlí, pak následuje večeře zajištěná rodinou, taky ovoce a na konec i zmrzlina a pak si všichni povídají.
Narozeniny ale třeba vůbec neslaví, ani si nedávají dárky. Za to na dny úmrtí se schází pravidelně. Pohřeb, pak je arms giving po 7 dnech od úmrtí, pak 3 měsíce od úmrtí a pak každej rok přesně na den úmrtí. Proto jsem za svůj pobyt (dneska jet o 25 dní) navštívila už tolik smutečních slavností a žádný veselý se asi nedočkám 😀

Hezký ale je, že rodina, u který jsem já, narozeniny slaví. Není to jako u nás, že si dávaj dárky, ale koupí se velká dobrá zmrzlina, jede se na výlet a tak 🙂