Nizozemsko,  Utrecht

Střípky z Utrechtu 3

Už jsem tu přes tři měsíce, což znamená, že je ten nejvyšší čas na třetí střípky z Utrechtu!

  • Moje šťastný číslo je 17. Je náhoda, že můj první článek, kterej někde vyšel (ČT 24) a odstartoval mojí kariéru zahraniční reportérky, vyšel právě 17. 4. 2017? Asi ne. A nebo právě jo, protože takový náhody jsou nejlepší a člověk pak uvažuje, že vlastně nic nejsou jen náhody. Psala jsem o holandských volbách, který tou dobou probíhaly. Článek si můžete přečíst tady.

Tak, ještě napíšu pár článků a pak si koupím takovouhle vilku. Můj oblíbnej barák v Utrechtu a krásná magnolie 🙂

  • Abych byla správná reportérka, tak trénuju a točím reportáže o kačenách a husách, který potkávám denně v parku, když běhám. Říkám tomu ptačí zpravodajství. Touhle dobou mají mláďátka a přijde mi to tak roztomilý, že mi je nestačí jen fotit, tak dělám i videa doplněná mým odborným komentářem a pak s nima otravuju svoje kamarády (čau Libo, čau Briane) a taky rodiče a sourozence – všem je pravidelně posílám.

  • Běhám ve velkým parku, co máme kousek od bytu a hrozně mě baví pozorovat ty změny v přírodě s příchodem jara. Nejdřív vykukujou ze sněhu sněženky, po pár týdnech všude svítí krásný žlutý narcisky, kvete nejdřív tenhle strom, pak tamten, vidíte plavat v potoku kačátka a housátka… A taky potkávám zajíce. Je jich tu fakt hodně a nedávno jsem jela do školy a přeběhl mi přes cestu a málem jsem ho přejela.

to se skoro běhá samo 🙂

Toto je prosím pěkně před během. Po běhu by byla fotka nepublikovatelná 😀

jo, máme tu i džungli

nebuď narcis!

když jdu běhat až večer, hrozně ráda fotím západy slunce (kdo ne?)

  • Jela jsem na nákup, prohlížela oddělení se zdravou výživou a vidím hmyz. Normálně na prodej. Sušenej hmyz ve skleničce. Je libo červíky k obědu? Jako takhle, mě to nepohoršuje a přijde mi to právě dobře pokrokový 🙂 Navíc jsem hmyz už jedla (a ne jednou), takže kdoví, třeba mě jednou při nákupu přepadne chuť 😀

Píšou tam good life, tak předpokládám, že to jde na dračku! Kdo by nechtěl mít fajn život?

  • Spolubydlící z Finska je trochu zvláštní. Mám ji ráda, ale je praštěná 😀 Nejen, že vypije denně minimálně jednu lahev (1,5 l) Coca Coly (PŘÍSAHÁM!), ale navíc dělá ráda experimenty. Třeba zkoušela dát vajíčko do mrazáku a pak byla zvědavá, jak se bude při smažení chovat. Nebo měla zaschlou řasenku, tak ji zkusila dát do mikrovlnky, aby jako měla zpátky svoji konzistenci. Výsledky? Vajíčko z mrazáku se chová jako normální vajíčko a chutná taky jako normální vajíčko. Ale řasenka v mikrovlnce bouchla.

výsledek experimentu: výbuch

  • Když už jsme u těch spolubydlících – Vietnamka má zvláštní stravovací návyky a nestačím se divit. Její nejoblíbenější snídaně jsou mořský plody,uvařený v osolený vodě, smíchaný s müsli. S MÜSLI! Někdy má čokoládový, někdy ovocný…prostě ovesný vločky na sladko a mořský plody. Fotku nemám, bohužel (bohudík?).

tohle není ta její snídaně, to jsou pravý čínský knedlíky uvařený mým spolbydlícím z Číny

  • Jestli se dá něco nazývat královskou snídaní, pak je to snídaně belgická. Moje tři belgický spolubydlící prostě snídají jako královny, a to každej den. Různý druhy pečiva, šunky, sýry, uzenej losos, ovoce, vajíčka, nutella, marmelády,sladký pečivo, někdy dortík… džus a kafe… zároveň taky různý druhy hořčice a omáček atd….Chodí do školy na osmou, ale každý ráno mají úplně obloženej stůl a snídají. Jejich kombinace jsou ale občas trochu zvláštní, na chleba se sýrem často patlají marmeládu. Jedna z nich mi říkala, že má hodně zvláštní chutě a že si myslí, že je to tím, že když ji mamka čekala, jedla kyselý uzenáče s nutellou 😀 To je pak marmeláda se sýrem úplně v pohodě. A mořský plody s müsli vlastně taky.

Prší a prší a pak je jeden den sluníčko, tak máme všichni radost a jdeme obědvat ven! Pomlouvám tu jídla ostatních, tak tady jsem já a můj oběd. Pečená zelenina a tofu.

  • Náš maďarskej spolubydlící nakoupil 1 nebo 2 kg pytel cibulí tulipánů. Že to doveze pak domů jako suvenýr. Dal je do ledničky, protože je tam zima a tma, tudíž cibule nevyklíčí a doveze je v pořádku domů. Jenže milý cibule začaly klíčit v lednici. Tudíž se musely zasadit. Máme tu balkon, tak Feri rozhodl, že ho vyzdobí tulipánama. Zasadil je do květináčků z kelímků a teď čekáme, jestli vyrostou a vykvetou.

  • Co se týče akcí, 5. května byl státní svátek – slaví se tu Den osvobození, neboli Bevrijdingsdag! To znamená, že kromě různejch oslav a průvodů byl ve městě i hudební festival. Můj první letošní a doufám, že ne poslední. Kromě toho jsem konečně navštívila hospodu v kostele. Teda v bejvalým kostele. Jsou tam varhany, sošky Ježíše.. a taky asi 20 druhů piv.

Toto je kostel, ne hospoda. Teda naopak!

cesta z párty domů…  v Utrechtu jsou různý místa zajímavě nasvícený, třeba tenhle podchod

A na závěr pár fotek:

konečně jaro, moje nejoblíbenější roční období

já a brouk

klasika

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.