Island

28 věcí, co jsem se naučila za 28 let

Další rok uplynul jako voda. Ani jsem se pomalu nestihla vzpamatovat z loňský narozeninový oslavy a je mi zase o rok víc. O rok víc a stejně toho ještě tolik nevím… O rok víc a pořád je toho tolik co objevovat… Svět je krásnej. Něco jsem už ale přecijen zjistila:

  1. Že možná je smyslem života péče. Péče o sebe, o ostatní a o svět kolem.
  2. Že nezáleží na tom, co si o mně myslí ti, na kterých mi nezáleží.
  3. Že největší štěstí je mít kolem sebe lidi, kterejm na mně záleží.
  4. Že láska je.
  5. Že láska, taková ta romantická, přijde, když ji nejmíň čekáte. Jako fakt.
  6. Že nejlepší recept na hubnutí je prostě to jídlo neřešit, nezabejvat se tím, kolik čeho kdy jak sním, ale prostě jíst, když mám hlad a sníst to s chutí, bez výčitek… a samozřejmě nesedět na zadku, nýbrž bejt jak malý dítě a prostě nebejt líná a přirozeně se hejbat.
  7. Že je úplně v pohodě cejtit se na 17 a (občas) se tak chovat.
  8. Že ještě pořád nevim, čím chci bejt „až budu velká“, ale nějakým zázračným způsobem to už 28 let nějak  funguje.
  9. Že jsem odsouzená k tomu nevědět, co chci a přitom chtít všechno. A nejlíp k tomu hned.
  10. Že jsem v minulým životě byla myš, nebo nějakej hlodavec, nebo mě prostě sežral had, protože s žádným jiným živým tvorem nemám problém. Nevadí mi hmyz, nevadí mi pavouci, nebojím se myší, divokejch psů, medvědů, žraloků… ale k hadům si prostě nemůžu najít cestu.
  11. Že se nic nejí tak horký, jak to vypadá, všechno se nakonec nějak vstřebá a všechno nakonec nějak dopadne.
  12. Že mám radši hory, než moře. Nejlepší je ale kombinace obojího.
  13. Že nejlepší řasenka na světě je 2000 calories od MaxFactor.
  14. Že doba, kterou můžu strávit mimo domov, aniž bych se viděla s rodinou, má limit, a tím limitem jsou 3 měsíce. Pokud jsem pryč dýl, jde to se mnou z kopce – jsem smutná, stejská se mi a nevím co se sebou.
  15. Že nemá cenu moc řešit, co bude. Může to bejt nakonec úplně jinak, nebo to vůbec bejt nemusí, takže proč si tím kazit to, co je teď? Všechno je tak, jak je a bude tak, jak bude.
  16. Že nejlepší, co můžu dělat, je prostě snažit se bejt tou nejlepší verzí sebe sama. Bejt laskavá bytost. K sobě, k lidem kolem, ke všemu živýmu, k celý planetě. Pak budu spokojená, protože budu vědět, že dělám to nejlepší, co můžu.
  17. Že pokud se ocitnu v nějaký složitý situaci, mám strach atp., je nejlepší si představit, co by udělalo moje „ideální já“, ta Bára, kterou bych si přála bejt. A zachovat se podle toho.
  18. Že nejlepší je dát na svou intuici. Někdy prostě víte, i když přesně nevíte proč.
  19. Že všechno má svůj čas.
  20. Že je lepší bejt trapná, než bejt nijaká.
  21. Že míň je vážně někdy víc.
  22. Že pečovat o vztahy s těma pár opravdovýma kamarádama je hrozně moc důležitý.
  23. Že není nic špatnýho na tom chtít bejt chvíli/den/týden/nějakou dobu sama. Sama se sebou, pryč od všech a od všeho.
  24. Že psi jsou nejlepší.
  25. Že i ta největší pakárna jednou skončí.
  26. Že je pěkně hloupý nadávat, že jsou moje nohy krátký, stehna moc tlustý, lýtka moc selský a palce moc velký. Mám zdravý nohy, díky kterejm můžu chodit, běhat a skákat po světě. To je přece důležitější než to, jak vypadám v minisukni. (Stejně ale někdy furt nadávám…)
  27. Že nejlepší hranolky jsou ty z mekáče.
  28. Že mám v životě hrozný štěstí.

Bonus: Že život je jen náhoda. … Nebo ne?

2 thoughts on “28 věcí, co jsem se naučila za 28 let

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.