Jedno tričko stačí aneb mám jen malej batoh a jedu na pustej ostrov (skoro)
Jak jsem psala v minulým článku, letíme na Mallorcu! Daní za levný letenky je ale skutečnost, že si můžeme vzít jen příruční zavazadlo. V mým případě to bude batoh, co jsem dostala od tatínka k Vánocům (abych si furt nepůjčovala ten jeho 😀 ). Letíme s Ryanair, kde zavazadlo může mít na šířku max. 20 cm, na výšku 55 cm a váhu pod 10 kg.
Kdybysme se jely vypláznout jen někam do plážovýho resortu, tak nemáme nejmenší problém. Jenže my jedeme na čundr! Chceme projet ostrov stopem, lízt po hřebenech hor, válet se u moře na pláži, ale zároveň i dělat parádu v malebnejchch mallorskejch městečkách a bejt hvězdy na nějaký mallorský párty (berte s nadsázkou… nebo ne 😀 ), a to vše současně s tím, že jedeme na 9 dní, budeme spát převážně pod širákem, mejt se v plážovejch sprchách a horskejch jezerech a hlavně, jsme HOLKY a máme jen to PŘÍRUČNÍ ZAVAZADLO, žejo!
Situaci zjednodušuje to, že jedeme na ostrov, kde je teplo. Nemusíme proto řešit „co když bude zima?“. Bude teplo a déšť tam fakt nehrozí (teda doufám). Jednodušší to máme taky v tom, že jsme holky do nepohody a taky tzv. „do koča i do voza“, jak se u nás říká (aplikováno na tenhle výlet: hravě si poradíme, když si stopneme jak Porsche, tak traktor). Vlasy si nenatáčíme ani nežehlíme a tisíc kosmetickejch přípravků taky nepotřebujem… je to otrava, žere to peníze a zabírá to čas. A outfity? Tak holt budem mít na všech fotkách stejný tričko, no a?
Takže co se mi teda podařilo nacpat do batohu?
- Spacák – slaboučkej (zmáčklej nejvíc jak to jde a stejně zabírá půlku báglu sakra)
- Karimatka – původně jsem si ji nechtěla brát, jelikož by zabrala druhou půlku báglu a zas takovej minimalista nejsem… ale tatínek mi půjčil svoji lehoučkou, maličkou a přitom funkční a pohodlnou karimatku, kterou si vždycky bere na svoje motorkářský dobrodružství. Jinak bych jela bez karimatky a Míše bych na dobrý ráno místo „Čaau“ říkala „Sakra mě bolej záda.“
- Mobil a nabíječku – na fotky, instagram a taky na „Ahoj mami a tati, jsme živý a zdravý! Pusu, Bára <3“ zprávy.
- Powerbanku – aby mi nevadilo, že se mi v divočině vybije mobil
- Sluchátka – bez těch necestuju
- Talismany – všude s sebou nosím měděnou sovičku z ostrova Santorini a pak pár dalších drobností
- Doklady – občanka, karta pojištěnce a kartička cestovního pojištění
- Peníze – nějaký eura a kartu
- Špunty do uší – kdo mě zná, ten ví, že bez špuntů do uší já nedám ani ránu
- Propisku a notýsek – ráda píšu a na cestách to platí dvojnásob
- Smecta a endiaron – člověk nikdy neví no
- Ručník – cestovní, rychleschnoucí
- Sluneční brejle – chci z toho ostrova něco vidět
- Hřeben a zrcátko v jednom
- Žvejky
OBLEČENÍ:
- Mikina – moje milovaná šedivá mikča na zip (kterou si teda beru hlavně kvůlitomu, aby mi nebyla zima na letišti a v letadle)
- Kšiltka – nechci mít úpal, úžeh, nebo obojí dohromady
- Tričko s krátkým
- Tílka – asi 3, dvě obyčejný a jedno „na lepší“ 😀
- Džínový kraťasy – klasika
- Plavky – ne asi
- Šaty – lehoučký letní
- Spodní prádlo a ponožky
- Něco na spaní
- Šátek – hodí se jako přikrývka na noc na letišti a taky do letadla a pak se hodí pod hlavu místo polštáře
Sportovní boty
Sandále
HYGIENA: zde je nutno počítat s tím, že jednotlivý přípravky musí mít max. 100 ml, přičemž dohromady max. 1 litr
- Opalovací krém – beru faktor 50. Nespálím se a opálím se i tak, takže win-win.
- Eco šampon, sprcháč a prací prostředek v jednom – nejlepší věcička! To abych se mohla koupat i v těch horskejch jezírkách! Měla jsem ho s sebou už před lety na stopu po Balkáně a Zakavkazsku a ještě ho v tý 250 ml lahvičce trochu je, tak to přeliju do menší a je to 🙂
- Holítka –chlupatá tam chodit nechci
- Deodorant – smrdět taky nechci
- Kartáček a pasta
- Vlhčený ubrousky – nejpraktičtější věc! Když je nejhůř, poslouží k jakýmusi „umytí“ a prostě a jednoduše vás okamžitě zbaví takovýho toho nepříjemnýho pocitu upatlanosti. Miluju vlhčený ubrousky 😀
- Krém na obličej – miniaturka mýho oblíbenýho krému
- Řasenka – ta bude k načančání se stačit. Lépe řečeno, bude muset stačit.
Toaleťák koupíme na místě.
Taky nesmím zapomenout na svačinu – noc na letišti ve Vídni (říkala jsem už, že letíme z Vídně?) bude dlouhá a v letadle nám taky nic k jídlu nedají. A jelikož nejhorší stav je, když je člověk ospalej, má hlad a chce se mu čůrat, je potřeba udělat všechno pro to, aby se tomuto stavu předešlo. S unaveností nic neuděláme (na letišti se asi dvakrát dobře nevyspíme), ale se záchodem problém nebude a se svačinou taky ne. Dva ze tří problémů eliminovány. To jde!
Jestli to takhle na přechod hřebene pohoří Tramuntana i dělání parády bude stačit, to nevím, ale dozvím se to a dám vědět!
PS: Trochu mě štve, že neberu knížku.. jenže za prvý,každej gram navíc se pronese a za druhý, ten váhovej limit do letadla!
PS 2: Vadí mi, že si nemůžu vzít svůj švýcarskej nůž. Co je to za čundr bez nože?? Sakra.
