Srí Lanka

Srí Lanka – Bářiny tipy 4: Křížem krážem po ostrově

Jak jsem slíbila v minulým článku, stručně sem popíšu, kam jsem se po ostrově během svýho cestování podívala já, kudy a jak jsem jezdila, kde jsem bydlela a kam bych se klidně vrátila a co bych příště naopak vynechala.

Opakování matka moudrosti, haha: na ostrově jsem byla 2 a půl měsíce. Bydlela jsem ve vesnici Mahawilachchiya na SZ ostrova, kousek od města Anuradhapura. Většinu času jsem trávila právě tam, ale vyhradila jsem si asi 14 dní, kdy jsem s batohem cestovala po ostrově.

Pokud začínáte v Colombu, můžete dojet vlakem / autobusem na sever do Anuradhapury, strávit tam den dva a pak jet na východní pobřeží a dál postupovat směr na jih.. Ale taky můžete jet úplně jinudy a jinak, to je jasný  🙂

Jelikož vesnice nebyla u moře, měla jsem namířeno nejdřív právě tam. Konkrétně na Nilaveli beach u města Trincomalee. Celý první dva dny mýho cestování po východním pobřeží, včetně toho, kde jsem bydlela, jsem už dávno sepsala sem, proto tady už jen pár tipů, ať se neopakuju:

TIP:

  • Ve vesnici Nilaveli jsou i hotely a penziony přímo u pláže, ale já měla omezenej rozpočet a chtěla se seznámit s lidma, proto jsem si vybírala hostely. Ten můj byl cca 12 minut pěšky od pláže, což mi ale vůbec nevadilo, protože jsem se vždycky cestou stavila pro něco k jídlu.
  • Určitě se jeďte podívat do města Trincomalee. Ve městě je hinduistickej chrám a taky plno srneček – jsou v tom městě posvátný, proto se tam všude producírujou a dělaj si, co chtěj.
  • Musíte ochutnat kokosový mlíko s ledem a citronem! Je to specialita tohohle místa, protože ten divokej citron roste jen v týhle oblasti. Nic lahodnějšího a víc osvěžujícího jsem ještě nepila.

 

Pak jsem se vydala do tzv. kulturního trojúhelníku, kde jsem měla v plánu navštívit Sigiriyi, což jsou pozůstatky palácovýho komplexu z 5. století, ze kterýho do dneška zbyla krásná zahrada a Lví skála, pak Dambullu (to je starej chrám vybudovanej ve skále) a při troše štěstí se podívat i do národního parku Minneriya, kde je nejvíc slonů na plochu parku. Safari džíp vám domluví většinou tam, kde jste ubytovaní – ideálně se domluvte s dalšíma lidma, co tam bydlí, protože jinak vás džíp vyjde hrozně draho. Já měla to štěstí, že jsem si šla zrovna dát šlofíka a když jsem se vzbudila, akorát jsem potkala partu lidí, se kterýma jsme se hned domluvili a jeli.

Druhej den jsem šla brzo ráno na Sigiriyi. Spousta lidí říká, že Sigiriya za to nestojí, že se tam platí vstup a že je lepší vylízt si na kopec/horu, která je naproti ní, kde se vstup neplatí. Jenže Sygiriya není jen tak nějakej kopec. Byl to palác vybudovanej na skále a do teď tam můžete vidět skalní malby, „schůdky“, po kterých chodili nahoru, velký lví tlapy (říká se jí taky Lví skála, protože část skály byla trochu upravená do podoby lva).

TIP:

  • Když si před návštěvou zjistíte něco o historii toho místa, nestane se vám, že byste bývaly radši šli na ten kopec vedle. Jedna věc je ale jistá: je to turistický místo. Hodně. Takže si fakt přivstaňte a buďte tam ještě před 7 hodinou ranní, kdy se komplex otvírá. Přeplněno začne být kolem 10 dopoledne, ale to už vy budete hezky na cestě zpátky 🙂 Z toho důvodu se ubytujte někde poblíž. Já bydlela tady a můžu jedině doporučit – ke skále je to 10 min pěšky, na autobusovou zastávku kousek a majitelé jsou hrozně milí.

 

 

Ještě ten den jsem odpoledne jela na výlet do městečka Dambulla. Cesta trvá cca 30 minut busem. Doporučuju navštívit tam trh s ovocem a zeleninou – město je proslavený tím, že funguje jako překladiště ovoce a zeleniny. Plus je tam krásnej chrám vybudovanej ve skále. A taky tam jsou drzý opičáci.

 

P

Pak jsem přejela do města Pollonaruwa, která je na seznamu UNESCO. Ze Sigiryie jsem musela jet nejdřív do Dambully, odkud mi pak jel bus tam. Bydlela jsem v centru města tady a to ubytko nebylo nejhorší, ale ani ne nejlepší. Ale zas mi půjčili kolo. Pollonaruwu je totiž nejlepší projet si na kole. Je to starobylý královský město a kousek od centra jsou zahrady, kde je plno paláců, obřích kamenných soch Buddhů, stúp a dalších zajímavejch staveb. Navíc tam není tolik turistů… jezdila jsem si tam na kole, potkávala opice a kolikrát se stalo, že jsem byla úplně sama. Jen já a moje kolo.

TIP:

  • Půjčte si kolo! Je to mnohem lepší, než po celým palácovým komplexu chodit pěšky, protože je fakt rozlehlej.
  • Jeďte se podívat na konec města k přehradě, kde je krásnej západ slunce.
  • Pollonaruwa bylo moje nejoblíbenější město. Fakt se mi tam moc líbilo a příště tam určitě pojedu znova.

 

 

Pak jsem se přesunula do města Kandy. Možná jsem měla moc velký očekávání, ale prostě se mi tam nelíbilo. Palác hezkej, jezero uprostřed města taky, ale jinak všude moc tuk-tukářů, který vás chtěj obrat, moc naháněčů, který vás lákají na tradiční srílanský tance (holky od nás z vesnice uměj tancovat určitě tisíckrát líp, nikam nejdu!), tradiční srílanský kari, který se stejně nikdy nevyrovná tomu, co mi vařila ve vesnici mamka… Moc ruchu a lidí všude kolem. Za návštěvu to asi stojí, ale já tam strávila dva dny a je to podle mýho názoru zbytečně moc.

TIP:

  • Kolem Kandy jsou menší čajový plantáže (ale mnohem hezčí a větší jsou víc na Vysočině) a taky továrny na výrobu čaje, většinou i s ochutnávkou. To je celkem zajímavý.
  • Dál stojí za návštěvu spice gardens – zahrady s kořením. Ty byly moc fajn, vidíte, jak tam roste různý koření, dostanete k tomu výklad… rosta tma i ananas a různý bylinky a můžete si rovnou koupit i nějaký mastičky a tak,nicméně je to samozřejmě dost předražený, možná lepší koupit si to v samošce v oddělení drogerie 😀
  • Krásná je královská botanická zahrada. Tu moc doporučuju. Ta se mi líbila z celýho města snad nejvíc a strávila jsem tam nejvíc času.
  • Moc nečekejte od chrámu, kde je prej uchovanej Buddhův zub. Samozřejmě zub neuvidíte, ale můžete se podívat, kde má jakože bejt. Chrání ho dva velký sloní kly. Atmosféru to celkem má, ale ti lidi všude kolem…
  • Po okolí Kandy je asi nejlepší najmout si na celej den tuk-tukáře, kterej vás vozí z místa na místo. Ať nemusíte furt shánět nový. Na den by vás to mělo vyjít max. na 2000 rupií na osobu.

Konečně do hor! Jedu mojí vysněnou cestu vlakem na Vysočinu, o který jsem už tolik slyšela. Má to bejt fakt zážitek!

Vlak vyjíždí z Colomba, zastavuje v Kandy, kde jsem nastupovala já a JE PŘECPANEJ lidma. Jako vážně. Hrozně moc. Pokud teda nemáte rezervovaný místa měsíc dopředu do tzv. vyhlídkovýho vagonu, kterej je speciálně na týhle trase od pobřeží do hor. Můžete si vybrat ze tří tříd, samozřejmě nejpřecpanější bude ta druhá a třetí, ale ono je to víceméně stejně jedno, přecpaný to prostě bude.

TIP:

  • Pokud se vám nepodaří sehnat místo na sezení, je nejlepší sedět u schodů, protože můžete sedět u nich a vidět v pohodě ven. A ten vlak zas nejede tak rychle, takže vypadnutí bych se nebála, pokud nebudete dělat na těch schůdcích kraviny. Ale teda z Kandy ta cesta trvá 7 hodin…  šílený 😀 Pokud má ale člověk štěstí na počasí, pak jsou ty výhledy fakt krásný!

Já jsem dojela do města Ella, odkud jsem se šla podívat ke kamennýmu mostu s 9 pilíři Nine Arch Bridge. Cesta tam není dlouhá, jde se po kolejích, taky kraťoučkým tunelem a cca za půl hodiny tam člověk je.

Z Elly jsem se ale na noc přesunula do vesnice Ohiya, protože jsem měla v plánu jet druhej den brzo ráno do národního parku Horton Plains. Tam se dá dojet tuktukem, kterej vám domluví třeba tam, kde bydlíte. Je dobrý vyrazit už ráno, protože člověk zastihne tu krajinu pokrytou mlhou, která pak ale postupně mizí a najednou se ukazuje ta krása všude kolem. Ta krajina tam je tak jiná a tak zvláštní a tak nádherná! Připadala jsem si jak v Pánu Prstenů. Národním parkem vede několik okruhů, nebo jako možností, jak si ten park projít. Já jsem chtěla jít nejdřív k vodopádům, abych je viděla co nejdřív, než tam budou lidi. Povedlo se. Pak jsem šla dál a došla až na konec světa. No fakt! 😀 Jdete, jdete a najednou dojdete ke srázu, kde je cedule The World’s End. Ten výhled je neskutečnej. Horton Plains se mi líbilo tak moc, že se tam určitě vrátím. Jedno z top míst Srí Lanky podle mě.

TIP:

  • Na Vysočině je zima! (Na což jsme teda my z Vysočiny zvyklí a nic nás nepřekvapí :)) Já jsem měla větrovku a džíny a byla jsem ráda! Takže nepodcenit.
  • Co se týče bot, měla jsem normálně tenisky a místní tam chodili v žabkách, takže náročná ta túra fakt není 🙂

 

Dál jsem se přesunula do města Nuwara Eliya, opět vlakem. Sem bych se už vracet nemusela, docela turistiský město, kde si připadáte jak v Anglii, samý takový starý anglický domy tam 😀

 

No a pak už bylo na čase se z hor jet ohřát k moři. Jela jsem na jih, konkrétně na pláž Mirissa. Pláž hezká, akorát byly zrovna trochu větší vlny.

TIP:

  • Podél pobřeží jezdí autobusy, nemůžete se splíst, prostě jezdí pořád tam a zpět… tak jsem se ela podívat do města Matara. Tam je hezkej chrám na ostrůvku, kterej je s městem spojenej mostem. Když si dojdete na balkonek toho chrámu, jste na nejjižnějším bodě a dál už je jen Antarktida. Zvláštní pocit.

Já jsem se pak vracela zpět do vesnice, protože jsem se prostě už nemohla dočkat, až budu zase doma. Ale na jihu je ještě krásný město Galle a pak spousta hezkejch pláží.

Ještě poslední tipy, speciálně pro mojí maminku a taky Ivu, který se na Srí Lanku chystají za týden a já si hrozně moc přeju, aby se jim tam líbilo.  -> Veškerý články, který se Srí Lanky týkají, jsou pod tímhle odkazem. A snad nejdůležitější je JÍDLO!!! Článek věnovanej jídlu na Srí Lance je na blogu taky, konkrétně tady.

To je asi poslední díl průvodce po Srí Lance… mám v plánu přepsat i svoje deníky se vším všudy (= všechny ty příhody a náhody, co se mi staly). Nejradši bych to přepsala hned, protože se tam myšlenkama úplně vracím, vybavuju si různý situace a nejradši bych je hned zapsala.. Ale nemám na to teď momentálně tolik času, takže to bude muset počkat… ale jednou to přijde! 😀

 

Tohle je jeden z mejch nejšťastnějších okamžiků na Srí Lance… rozespalá a rozcuchaná, ale chovám si jednoho z našich holoubků a všude kolem je láska. Mami a Ivi, ať se vám na Srí Lance líbí aspoň z půlky tak, jako mně! <3 🙂

 

 

 

 

1 thought on “Srí Lanka – Bářiny tipy 4: Křížem krážem po ostrově

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.